Back Boeing CST-100 Starliner AN سي إس تي-100 Arabic CST-100 Bulgarian বোয়িং স্টারলাইনার Bengali/Bangla Boeing CST-100 Starliner Catalan CST-100 Starliner German Boeing Starliner English CST-100 Starliner Spanish CST-100 Starliner Estonian بوئینگ استارلاینر Persian

Boeing CST-100 Starliner

Boeing CST-100 Starliner
Boeing Starliner na misi OFT-2 při příletu k ISS.
Boeing Starliner na misi OFT-2 při příletu k ISS.
Základní údaje
VýrobceBoeing
Země původuUSAUSA USA
ProvozovatelBoeing
PoužitíPilotované lety ke stanici ISS
Technické specifikace
Typkosmická loď k přepravě posádky
Nosná raketaAtlas V
Kapacita posádkyaž 7 astronautů
Délka5,03 m
Průměr4,56 m
Objem11 m³
Výrobní specifikace
Stavtestování
Vyrobeno3
Vypuštěno2 (+1 Pad Abort test)
První start20. prosince 2019 (bez posádky)
Maketa CST-100
Integrace Starlineru na raketu Atlas V před letem OFT.

Boeing CST-100 Starliner (anglicky Crew Space Transportation)[1] je kosmická loď vyvíjená společností Boeing v rámci programu Commercial Crew Development vyhlášeném roku 2008 americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA). Jejím hlavním úkolem má být doprava astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), kam má podle kontraktu v rámci programu komerčních letů s posádkou Commercial Crew Program (CCP) z roku 2014 vykonat 2 až 6 pilotovaných letů,[2] případně soukromé vesmírné stanice, jejichž příkladem je navrhovaná stanice společnosti Bigelow Aerospace.[3]

Navenek je podobná lodi Orion (MPCV), kosmické lodi vyvíjené pro NASA společností Lockheed Martin.[4] Je větší než velitelský modul Apolla, ale o něco menší než Orion.[5] Loď má nést až sedmičlennou posádku, kvůli omezené kapacitě amerického segmentu ISS však bude dopravovat spíše čtyřčlennou posádku a omezené množství zásob.[6] Na oběžné dráze připojená ke stanici bude moci zůstat sedm měsíců, koncipována je jako znovupoužitelná s životností 10 letů.[6]

V první fázi programu CCDev, roku 2010, dostal Boeing od NASA 18 miliónů dolarů na předběžný návrh lodi.[7] Ve druhé fázi, roku 2011, Boeing získal 93 miliónů na další vývoj. Kromě CST-100 má NASA k dispozici i loď Dragon 2 konkurenční společnosti SpaceX.[8]

CST-100 má být uzpůsobena k vynášení různými nosiči, a sice nosnými raketami Atlas V, Delta IV a Falcon 9.[6][9] Pro první start zvolil Boeing raketu Atlas V.[10]

  1. ↑ MAJER, Dušan. Zapomeňte na CST-100, je tu Starliner [online]. 2015-09-04 [cit. 2018-10-07]. (Kosmonautix.cz). Dostupné online. 
  2. ↑ Boeing Submits Proposal for NASA Commercial Crew Transport System. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. ↑ Bigelow Aerospace — Next-Generation Commercial Space Stations: Orbital Complex Construction Archivováno 10. 7. 2010 na Wayback Machine., Bigelow Aerospace, accessed 2010-07-15.
  4. ↑ New Boeing Spaceship Targets Commercial Missions. [s.l.]: [s.n.], 25 June 2010. Dostupné online. 
  5. ↑ CLARK, Stephen. Boeing space capsule could be operational by 2015. www.spaceflightnow.com. 2010-07-21. Dostupné online [cit. 2011-09-18]. 
  6. ↑ a b c Commercial Human Spaceflight Plan Unveiled Archivováno 10. 5. 2020 na Wayback Machine., Aviation Week, 2010-07-20, accessed 2010-09-16.
  7. ↑ NASA Selects Boeing for American Recovery and Reinvestment Act Award to Study Crew Capsule-based Design. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. ↑ MORRING, Frank, Jr. Five Vehicles Vie To Succeed Space Shuttle. Aviation Week. 2011-04-22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-21. 
  9. ↑ Commercial Crew and Cargo Program [online]. [cit. 2011-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-05. 
  10. ↑ Boeing Selects Atlas V Rocket for Initial Commercial Crew Launches [online]. Boeing, 2011-08-04 [cit. 2011-10-29]. Dostupné online. 

Rich TVX News Network Site

Rich TVX News Network Info

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search